Výlet Nový Jičín - Teplice nad Bečvou - hrad Helfštýn (41 km)
Z Nového Jičína se vydáme nejprve do Teplic nad Bečvou.
Obec
Teplice nad Bečvou leží na levém břehu řeky Bečvy v kopcovitém terénu s překrásným pohledem do kotliny, v níž protéká řeka. Z obce je za pěkného počasí vidět panoráma Beskyd s
Radhoštěm a
Lysou horou,
Hostýnské i
Oderské vrchy. Na části jejího katastrálního území leží
Lázně Teplice nad Bečvou a evropsky známé Zbrašovské aragonitové jeskyně, jejichž vchod byl objeven přímo na území obce v roce 1912 bratry Chromými. Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1926.
V současnosti Lázně Teplice nad Bečvou představují svým personálním i přístrojovým vybavením špičkové kardiorehabilitační zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod.
Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejvýznamnějším jevem krasového území v okolí města Hranic. Původní prostory byly vymlety povrchovými vodami sestupujícími ke korytu řeky Bečvy, později byly vápence silně rozleptány teplými kyselkami vyvěrajícími z hlubin spolu s plynem oxidem uhličitým (CO2). Výrony CO2 jsou v jeskyních stále živé a v níže položených částech tvoří hluboká plynová jezera.
Účinek kyselek v tzv. teplicovém krasovění dal jeskyním konečný vzhled s unikátní výzdobou. Tvoří ji především bohatý vývin nerostu aragonitu, který v podobě bílých krystalků a keříčků pokrývá celé stěny jeskyní. Ojedinělými typy výzdoby jsou také kuželovité krápníky vytvořené kolem vývěrů kyselek - gejzírové stalagmity a pruhované kůry nazvané "hranický onix" ve formě tzv. koblih. Tyto zcela výjimečné přírodní úkazy řadí Zbrašovské aragonitové jeskyně mezi unikátní v evropském měřítku. Díky stálé teplotě vzduchu jsou nejteplejšími jeskyněmi u nás. Návštěvní trasa měří cca 300 m.
Po prohlídce jeskyní se vydáme směrem do
Lipníka nad Bečvou.
Hrad Helfštýn je od Lipníka nad Bečvou vzdálen pouhé 4 km. Jeho umístění na kopci v zalesněné krajině připomíná středověké sídlo ukryté před civilizací. Je však snadno dostupný silnicí k parkovišti 100 m od vstupní brány. Ve své nynější podobě má hrad charakter rozsáhlé pevnostní architektury se šesti branami, řadou věží a budov a se systémem valů z 18. století. Jednotlivé architektonické útvary vznikaly od počátku 14. století. Slohovou různorodost a velikost areálu ovlivnily časté přestavby a plošné rozšiřování, ale i záměrné poboření v roce 1656. Vliv na stavební vývoj měli i významní držitelé Helfštýna. Po zakladateli Fridušovi z Linavy to byli zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Od 19. století byl hrad prezentován jako turistický a památkově významný objekt.
V současné době se stal přirozeným kulturním centrem regionu a známým místem mezinárodních setkání uměleckých kovářů "Hefaiston" se stálou expozicí. K tomu, aby se hrad Helfštýn stal světově uznávaným střediskem uměleckého kovářství, směřují také soustavně probíhající rekonstrukční práce.
