Naučná stezka T. G. Masaryka


1) Náměstí, V.M.
Naučná stězka T.G.Masaryka vede z náměstí ve Valašském Meziříčí kolem zámku Žerotínů a pokračuje podél Rožnovské Bečvy k soutoku Bečev a odtud po červené turistické značce přes obec Poličnou do sedla pod Piškovou (asi 530 m n.m.) v Hostýnských vrších. Zde se napojí na žlutou značku a přes hřeben nad Bražisky, skalní útvar Jarcovskou kulu a obec Jarcovou se podél Vsetínské řeky Bečvy vrací zpět do Valašského Meziříčí.
Na trase dlouhé cca 13 km je celkem 12 zastavení, která návštěvníky seznamují s přírodou a historií Valašského Meziříčí a okolí. Naučná stezka je věnována prvnímu československému prezidentovi, který na Valašsku začal svou politickou kariéru.

T.G.Masaryk ve Valašském Meziříčí
Dne 23 května 1907 byl prof. T. G. Masaryk poprvé zvolen poslancem říšské rady za volební obvod třinácti českých měst východní Moravy. Masarykovo volební vítězství bylo výsledkem jeho přesvědčivé agitace mezi voliči, ale i výsledkem spolupráce jeho stoupenců a přátel z české strany pokrokové, které byl předsedou. Rozhodovaly hlasy voličů z větších měst, především těch s větším počtem dělníků. O svém volebním úspěchu se Masaryk dozvěděl zde, ve Valašském Meziříčí. Jenž bylo střediskem volebního obvodu. V následujících volbách do říšské rady 13. června 1911 prof. Masaryk své vítězství zopakoval. Mandát říšského poslance mu po vzniku 1. světové války v r. 1914 usnadnil cestu do ciziny, kde později zahájil politický zápas o vznik samostatné československé republiky. Jako president navštívil T. G. Masaryk Valašské Meziříčí v letech 1924, 1928, a 1930.. Masarykovy pobyty ve městě na zač. minulého století, během nichž byl obvykle ubytován u svého přítele MUDr J. B. Kraicze, připomíná pamětní deska u Gymnázia Františka Palackého v Sokolské ulici, jeho zvolení poslancem pak pamětní deska v protějším rohu náměstí.

2) Zámek Žerotínů
Na konci 13. stol. byly u brodu přes Rožnovskou Bečvu, kde se křižovaly obchodní cesty, založeny dvě osady - Meziříčí (od 18. stol. Valašské Meziříčí) a Krásno. První zmínka o Meziříčí pochází z r. 1297, Krásno je prvně připomínáno r. 1299. Kolem r. 1377 bylo Meziříčí povýšeno na město, o více než sto let později se téhož dočkalo i Krásno. Ve 20. letech 17. stol. se Meziříčští přidali k oběma valašským povstáním, ta vsak byla krutě potlačena. Za třicetileté války města několikrát vydrancovali a vypálili Švédové i císařští vojáci. V r. 1855 byly v Krásně založeny sklárny. V polovině 19. stol - se město stalo sídlem okresního hejtmanství a po založeni několika středních škol kulturním centrem Valašska. Roku 1908 zde byla otevřena první česká gobelínová škola (dnes soukromá Moravská gobelínová manufaktura). V r. 1924 bylo Krásno připojeno k Valašskému Meziříčí.
Zámek Žerotínů dal postavit v 1. pol. 16. stol. Jan z Pernštejna. R. 1548 prodal zámek Vilémovi staršímu ze Žerotína, od té doby je zván "žerotínským". Ve druhém desetiletí 18. století došlo k barokní přestavbě, při niž získal zámek přibližně svou dnešní podobu. V r. 1815 jej Žerotínové prodali rodu Kinských. R. 1855 zde stát, který zámek od Kinských odkoupil, zřídil první ženskou trestnici na Moravě, kde byla údajně vězněna také travička Maryša. Po zrušení věznice v r. 1912 vystřídal zámek několik majitelů a sloužil postupně jako lazaret, kasárna, internát a kulturní dům, přičemž neustále chátral. Teprve v roce 1997 se začalo s jeho generální opravou.

3) Soutok Bečev
Nacházíme se v historickém parku Abácie na soutoku Bečev. Obě Bečvy pramení pod Vysokou ve Vsetínských vrších v CHKO Beskydy. Rožnovská (Dolní) Bečva je dlouhá 36 km a má plochu povodí 254 km. Vsetínská (Horní) Bečva je větší, má délku toku 59 km a plochu povodí 734 km. Obě Bečvy byly v třicátých letech minulého století regulovány téměř po celé délce toku. Poklesem zemědělské a průmyslové výroby po listopadu 1989 došlo ke zlepšení kvality vody obou toků, takže obě řeky jsou dnes i díky aktivitám členů českého rybářského svazu poměrné dobře zarybněné a vzácně se zde vyskytují mnohé další druhy ohrožených a chráněných živočichů, např. rak říční.
Město Valašské Meziříčí bylo několikráte ohroženo velkou vodou z obou Bečev. Největší povodeň za posledních 100 let byla v červenci 1997, kdy velká voda, která v těchto místech dosahovala až na znázorněnou značku, způsobila městu a okolním obcím obrovské škody, které pomáhali likvidovat na náklady německé vlády mimo jiné i odborníci z německé záchranářské organizace Technisches Hilsfwerk(THW).
V Abácii se nachází pomník nad společným hrobem 1228 vojáků, zraněných roku 1805 v bitvě u Slavkova, kteří zemřeli v místním lazaretu na následky zranění a epidemie cholery.

4) Poličná U kaple
Ves Poličná se v písemných pramenech objevuje poprvé r. 1391, podobně jako ves Arnoltovice, která patrně stávala poblíž stejnojmenné tvrze v severní části obce, při úpatí kopce Junákov. Ves Arnoltovice zanikla, stejně jako tvrz po polovině 15. století, pravděpodobně za česko-uherských válek mezi králem Jiříkem z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Archeologické nálezy z bývalé tvrze - zbraně, keramika a nástroje - jsou uloženy v muzeu ve Valašském Meziříčí.
Na dnešním území Poličné stávala ještě další ves, Pišková či Pešíkova Lhota, která zpustla v polovině 15. století. Na začátku minulého století vznikla v obci nevelká továrna na hračky, jméno Poličné je však spjato především s dlouholetou tradicí Bublíkovy pálenice, která se nachází u soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy.
V okolním jehličnatém a smíšeném lese můžeme zastihnout některé druhy ptáků např. puštíka obecného, strakapouda velkého, červenku obecnou, brhlíka lesního, sýkory či pěnkavu obecnou.

5) Lesní hospodářství
Les, kterým procházíte, spravuje státní podnik Lesy České republiky. Naší snahou je pěstovat lesy, které vedle produkce dříví přinášejí svým návštěvníkům zdraví, klid, pohodu a umožňují různé formy rekreace.
Základní strategií hospodaření je trvale udržitelné a efektivní obhospodařování lesů s cílem vytvoření stabilního, kvalitního, druhově smíšeného lesa. Ten plní funkci produkční: zdroj dříví, lesních hub a plodů, i funkce mimo produkční, vodohospodářské: půdoochranné, klimatické, rekreační, krajinotvorné, estetické a zdravotně hygienické. Lesy české republiky, s.p. hospodaří na 1,4 mil. hektarech porostní půdy v majetku státu, z toho 28 % výměry se nachází na území chráněných krajinných oblastí, 17 % v přírodních parcích a 2 % v přírodních rezervacích a přírodních památkách. "Okres Vsetín" je třetím nejlisnatějším v České republice (52,3 %), s nejvyššími zásobami dřevní hmoty. Výměra lesní půdy v ČR dosahuje 0,25 hektarů na jednoho obyvatele.





6) Janíčkova studánka pod Piškovou
V prameništích potoků, studánkách a lesních tocích se vyskytují specifické druhy živočichů. Můžeme zde zastihnout např. blešivce, chrostíky, larvy jepic, pošvatek a mnoho dalších vodních organismů. Mezi zajímavé nálezy tohoto pramene, zjištěné při hydrobiologickém průzkumu, patří např. slepý blešivec (rod Niphargus), který je vyplavován z podzemních vod, larvy vodního brouka druhu Eubria palustris, který žije v čistých pramenech a nápadně připomíná drobného trilobita nebo měkkýše praménku uherskou, která se vyskytuje pouze v Karpatech. Uvedení živočichové jsou bioindikátory čistých pramenů. Ve vlhkém prostředí v okolí pramenů a horských potůčků žijí také některé druhy obojživelníků. Jedná se zejména o mloka skvrnitého, skokana hnědého, štíhlého a ropuchu obecnou, zatímco s další nenápadnou žabkou drobnou kuňkou žlutobřichou se poměrně často setkáme v zarostlých hlubších kalužích na lesních cestách.
O Janíčkovu studánku, která slouží pro občerstvení návštěvníků naučné stezky, každoročně pečují mladí ochránci přírody z ČSOP ve Valašském Meziříčí.

7) Pomníček T. G. Masaryka na Piškové
Jméno kopce Pišková je památkou na ves Pešíková Lhota, která se připomíná r. 1391 a která zanikla v 15. století. Při svých pobytech ve Valašském Meziříčí u MUDr. J. B. Kraicze a Na Žabárně, poblíž Brňova, podnikal T. G. Masaryk vycházky do okolí. Na tomto místě často sedával. V r. 1950 zde MNV v Poličné nechal ke 100. výročí Masarykova narozeni vybudovat prostý pomník. Komunistický režim se však odkazu Masarykova zřekl a pomníky prvního československého presidenta byly odstraňovány. Pomníček na Piškové nicméně přečkal jak padesátá léta, tak i období normalizace po r. 1968. Na Piškové se Masaryk také setkal s hajným Františkem Redlem z hájovny na Uhliskách v Oznici, který jej zavedl do svého domu. Masaryk pak Redla navštívil ještě několikrát. V místě jejich schůzek, nazývaném dnes U Lipky, hajný později zasadil lípu a poblíž tohoto stromu byl v r. 1997 odhalen pomník. Nedaleko odtamtud se shodou okolností nachází kámen s nápisem připomínající pobyt císaře Františka Josefa I. při císařských manévrech r. 1898.
V okolí Piškové se vyskytuje také celá řada živočišných druhů. Z běžnějších drobných lesních savců je to zejména myšice lesní a norník rudý. Dále zde můžeme zastihnout např. veverku obecnou a kunu lesní, z větších živočichů lišku obecnou, prase divoké či srnce obecného. Na přítomnost našeho největšího a poměrné řídkého šplhavce datla černého nás častěji než přímé pozorování upozorní vytesané dutiny ve kmenech smrků a také jeho nápadný hlas.

8) Panoramatická mapa
Nacházíme se na hřebenu nad Bražisky (pod Horou) v Hostýnských vrších. Z tohoto místa se nám otevírá krásný pohled na město Valašské Meziříčí, okolní obce ležící v Rožnovské brázdě a část CHKO Beskydy hřeben Veřovických Javorníků a Radhoště. Za příznivého počasí je možno vidět i Lysou horu-nejvyšší horu Beskyd.
CHKO Beskydy byla vyhlášena v roce 1973 a je svojí rozlohou 1.160 km3 největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejnižší nadmořská výška je u Zubří (350 m n. m.), nějvyšší na Lysé hoře (1.328 m n.m.).
Beskydy jsou oblastí s výjimečnými přírodními hodnotami. Převážně zalesněný horský masív (více než 70 % rozlohy pokrývají lesy) západního okraje karpatského oblouku se zbytky smíšených pralesních porostů i typických lučních společenstev je domovem mnoha druhů zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedině zde se v rámci České republiky objevují pravidelně velké šelmy medvěd, vlk a rys, přecházející ze sousedního Slovenska.
Sídlo správy CHKO Beskydy je v nedalekém Rožnove pod Radhoštěm.

9) PP Jarcovská kula
Devět metrů vysoká Jarcovská kula je tvořena horninami slepenco-pískovcového vývoje flyše. Nachází se v nadmořské výšce 425 m.n.m. Podle pověsti ji měl upustit čert, když chtěl obrátit tok potoka Senice v Lidečku. Nedaleko Jarcovské kuly (dnes přírodní památka) se nacházel podobný kámen, který však majitel pozemku nechal před více než sto padesáti lety rozstřílet. Pod Jarcovskou kulou býval kamenolom, z jehož pískovce zdejší lidé tesali kamenické výrobky. Na obloze můžeme poměrné často zahlédnout kroužící káni lesní či řídce přeletujícího krkavce velkého. V křovinatých stráních za Jarcovskou kulou a nad obcí Jarcová hnízdí několik párů ťuhýka obecného a vzácné pěnice vlašské.

10) Obec Jarcová
Ves Jarcová je připomínána poprvé jako Jarcova Lhota r. 1392. Vznikla pravděpodobně v období kolonizace ve 14. století, podobně jako většina vsí v okolí, a její obyvatelé mohli zpočátku užívat úlev (lhoty) v plnění poddanských povinností. Stranou od obce vtéká do Bečvy Kobylí potok, označující tzv. kobylí pole, kde se mohly volně pást březí klisny. S kobylím polem bývalo ve středověku spojeno právo azylu. Podle pověsti zaznamenané na počátku 18. století je v rokli Kobylího potoka ukryt kus zlata velký jako mázní konvice.
Ještě na počátku 19. století bával přes řeku Bečvu u Jarcové přívoz. Asi 2 km odtud, na druhém břehu Bečvy, v místě dnešního domova důchodců, stával na začátku minulého století zájezdní hostinec Na Žabárně, kde. T. G. Masaryk s rodinou strávil r. 1905 prázdniny.

11) PP Bražiska
Přírodní památka Bražiska, u které se nacházíme, chrání listnatý les s přirozenou skladbou dřevin (lípa, dub, habr, javor klen, ojediněle buk a jedle) s typickou květenou v bylinném patře. Z rostlin se vyskytuje např. prvosenka jarní a vyšší, sasanka hajní, zápalice žluťuchovitá, kyčelnice žláznatá, ladoňka karpatská, lilie zlatohlávek a jaterník podléška, který zde má nejvýchodnější naleziště v ČR. V řečišti Vsetínské Bečvy a při levém břehu se v ochranném pásmu přírodní památky nacházejí výchozy křivských vrstev v délce asi 400m (od soutoku s Křivským potokem k jihu), které náleží ke zlínskému souvrství račanské jednotky magurského flyše. Jednotlivé pískovcové lavice se vyznačují přítomností organodetritického materiálu (úlomky řas, jehlice hub, skořápky velkých foraminifer atd.) a dosahují mocnosti většinou do 1 m. Jedná se o typické sedimenty turbiditních proudů, které v řece vytváří drobné peřeje.

12) U řeky
Řeka Bečva je významným biotopem pro velké množství organismů, které jsou vázány na vodní prostředí. Na celém jejím toku žije mnoho podivuhodných živočichů, pro které je řeka a její okolí domovem. Kromě ryb a drobných bezobratlovců se můžeme setkat i s jejími dalšími obyvateli. Na břehu je to nenápadný hmyzožravec rejsec vodní a také hlodavec ondatra pižmová, která je původem ze Severní Ameriky. V hlinitých březích si vyhrabává svou noru ledňáček říční, kterého však nad řekou spíše uslyšíme než uvidíme. V okolních srázech či pod mosty hnízdí skorec vodní a konipas horský. Na lovu můžeme pozorovat čápa černého a volavku popelavou. Vzácně v zimním období zde byla zjištěna i vydra říční.